14. století – přesná doba založení mlýna dosud není známá. Je však pravděpodobné, že k němu došlo právě ve 14. století, kdy byl v majetku pražské kapituly
1575 – vročení na jednom z gotických záklenků ve sklepě
1596 – první písemná zmínka o mlýně v urbáři z roku 1596, mlynářem byl v té době Jan Polt
1762 – někdejší panský mlýn se dostal do soukromých rukou, dne 31. prosince 1762 ho koupil Václav Sypecký.
Druhá poloviny 18. století – novostavba monumentální mlýnice na kosodélníkovém půdorysu, která nahradila starší mlýnici neznámé podoby. Byl přistaven trakt černé kuchyně, která současně sloužila i k vytápění světnice.
1800 – Velký požár mlýna. Požár vypukl na půdě mlýna a ohněm byl zničen mlýn se vším zařízením, chlévy a stodola. Zachráněn byl pouze nějaký domácí mobiliář, hospodářské nářadí a dobytek. Mlýn převzal Joseph Horn a dochází k pozdně barokní – raně klasicistní přestavbě. (foto č. 1 – barokní mlýnice)
1836 – stavba menšího mlýna jako součásti velkého mlýna, s krupníkem a jahelkou, posléze přibylo další vybavení na mletí mouky.
(Na mapě z roku 1840 jsou vidět u barokní mlýnice 3 vodní kola na horní vodu a 1 kolo na spodní vodu u nové mlýnice) (foto č.2 – mapa 1840)
1839 – mlýn zakoupen Johannem a Antonií Sattrannovými. Satranovi hospodařili na tomto mlýně až do roku 1934, proto je mlýn běžně označován jako tzv. Satranův mlýn
1887 – mlýn byl již válcový, tzn. Že k mletí používal nejen mlýnské kameny (klasické složení), ale byla již instalována jedna nebo více mlecích stolic
Kolem roku 1909 – přestavba hlavní obytné budovy v tzv. eklektickém stylu, přístavba menší obytné budovy při východní stěně hlavní obytné budovy (foto č. 3 – obytné budovy)
1916 – Vojtěch Satran požádal o povolení zřízení dvou Francisových turbín na místě tří mlýnských kol. Tyto turbíny včetně nově vystavěného nárokového objektu se stavidly se dochovaly do dnešních dnů. Součástí stavby bylo vybudování přístavku v místě vodních kol. (foto č. 4 – výkres turbíny)
1934 – mlýn je pronajímán, nájemcem byl Josef Vaigl. (foto č. 5 – razítko nájemce)
1953 – mlýn uzavřen a vyvlastněn, majitelé šikanováni komunisty, v areálu hospodaří JZD, došlo k přístavbě míchárny krmiv v jihovýchodním rohu areálu
1984 – areál mlýna zkoumán v rámci Inventárního průzkumu lidové architektury, areál pustne
(foto č. 6 – pohled na obytnou budovu a mlýnici)
2005 – areál mlýna se nachází v havarijním stavu. O této skutečnosti informoval Ing. arch. Jan Pešta v časopise Architekt 6-7/2005
2010 – mlýn získali Linzerovi. Začíná průzkum objektu, zajištění částí hrozících zřícením a projektování oprav. (foto č. 7 – areál mlýna po koupi)
2011 – zajišťovací práce na všech budovách
2012 – 2015 – rekonstrukce hlavní obytné budovy a východní přístavby
2016 – 2020 – rekonstrukce barokní mlýnice a objektu kolny
2021 – Statické zajištění a rekonstrukce krovu a střechy tzv. Malého mlýna